Vycházka nás povede kolem několika historických budov spojených s dějinami diplomacie v českých zemích. Sejdeme se na Loretánském náměstí před impozantní budovou Černínského paláce. Na diplomatickém poli se angažoval už jeho zakladatel Humprecht Jan Czernin (Černín), který po nějakou dobu působil jako císařský vyslanec v Benátkách; projekt stavby paláce byl inspirován italskou barokní architekturou. Za první Československé republiky se palác stal sídlem ministerstva zahraničních věcí; jako ministři zde působili pozdější prezident republiky Edvard Beneš i Jan Masaryk, který právě zde tragicky zahynul. Připomeneme si osudy těchto osobností i některé významné události, které se v paláci v nedávné minulosti odehrály.

Pokračovat budeme k vile v ulici Úvoz, která je sídlem švédského velvyslanectví. Zde věnujeme vzpomínku rodině původních majitelů domu, jejíž členové se stali oběťmi nacistického a později komunistického režimu. Promenáda pojmenovaná po Raoulu Wallenbergovi, Švédovi, který za druhé světové války jako diplomat zachraňoval židovské obyvatelstvo v Maďarsku, nám nabídne jeden z nejkrásnějších výhledů na Prahu. Z ní sejdeme na Malou Stranu. U budovy malostranského Lobkowiczkého paláce– sídla velvyslanectví Spolkové republiky Německo – budeme obdivovat krásnou barokní architekturu a nahlédneme do zahrady, kde 30. září 1989 vyslechli shromáždění občané komunistického německého státu zprávu, že budou moci vycestovat do západního Německa. Zajímavou historii má i Schönbornský palác, kde dnes sídlí velvyslanectví Spojených států amerických. Rodina Craneů, z níž pocházel první americký velvyslanec v Československu, sehrála významnou roli ve vztazích mezi našimi zeměmi v době vzniku a formování první Československé republiky. V Nerudově ulici se zastavíme u Morzinského paláce, kde dnes sídlí diplomatické zastoupení Rumunska, a u paláce, mezi jehož minulými vlastníky byly rody Kolowratů a Thun-Hohensteinů a kde dnes působí velvyslanectví Italské republiky; obě budovy zdobí díla mistrů barokního sochařství. Procházku zakončíme u sídla britského velvyslanectví v Thunovském paláci, jehož prostory hostily řadu osobností vzdálenější i méně dávné historie.