Vycházky

Tato vycházka do Schwarzenberského paláce na Hradčanském náměstí, v níž Národní galerie v Praze vystavuje první část své stálé expozice Staří mistři, bude věnována portrétní tvorbě renesančních a barokních malířů.

Při pohledu na malířská díla, na nichž umělci zobrazili významné osobnosti své doby – členy panovnických, šlechtických a měšťanských rodin, své kolegy-umělce i sebe samotné – si připomeneme nejen vývoj portrétního umění, ale i zajímavé životní příběhy malířů i jejich modelů. Nahlédneme do renesančních Benátek a Florencie, na pražský dvůr císaře Rudolfa II., do dílen holandských mistrů 17. století i do barokní Prahy. Provázet nás prostřednictvím svých obrazů budou například Angolo Bronzino, Hans von Aachen, Bartholomeus Spranger, Frans Hals, Karel Škréta, Petr Brandl a Jan Kupecký. Uvidíme i takové skvosty jako jsou Růžencová slavnost od Albrechta Dürera, Rembrandtův Učenec ve studovně nebo jeden z mnoha portrétů vytvořených Franciscem Goyou – vystavená díla Rembrandta van Rijn a Francisca Goyi jsou jedinými obrazy od těchto umělců, které se nacházejí v České republice.

Po komentované prohlídce bude čas na individuální zastavení u jednotlivých uměleckých děl podle Vašeho zájmu.

Pro vstup do sbírkové expozice je třeba uhradit vstupné – základní cena je Kč 250, snížené vstupné Kč 140 platí pro seniory 65+, návštěvníky ve věku 16 – 26 let a studenty se studentským průkazem. Pro návštěvníky mladší 16 let a členy Klubu přátel Národní galerie v Praze je vstup zdarma.

20. ledna 1612 zemřel na Pražském hradě císař Rudolf II. Uzavřela se tak epocha, během níž  byla Praha po několik desetiletí – naposled ve své historii – sídlem panovníka Svaté říše římské a císařského dvora.

Uměnímilovný císař v Praze shromáždil bohatou kolekci cenných obrazů, soch i dalších vzácných předmětů. Některá z těchto děl vznikla přímo v Praze, kam Rudolf II. zval vynikající umělce z předních evropských uměleckých center, jiná byla pro císařské sbírky zakoupena v zahraničí. Vývoj událostí po Rudolfově smrti způsobil, že se z těchto uměleckých pokladů v Praze dochovala jen malá část, ale i ta nám dokáže zprostředkovat plodnou tvůrčí atmosféru Rudolfova dvora.

Sběratelskou činnost Rudolfa II. si připomeneme v expozici Staří mistři, kterou Národní galerie v Praze umístila do krásných prostor Schwarzenberského paláce. Můžeme zde obdivovat renesanční nástěnné malby, vynikající obrazy umělců, kteří tvořili ve službách Rudolfa II., především Bartholomea Sprangera a Hanse von Aachen, ale také jedinečnou Růžencovou slavnost od Albrechta Dürera, která byla do Prahy převezena sto let poté, co ji malíř vytvořil v Benátkách. Uvidíme malby zpodobňující náboženská témata, díla inspirovaná příběhy z antických dob i portréty a krajiny. Výklad přiblíží také některé zajímavosti ze života tehdejších umělců a osudy vystavených děl, v nichž se mnohdy přímo odrážely dramatické dějinné události – náboženské spory, reformy společnosti či měnící se přístupy k umění minulých staletí. Pozornost si zaslouží i životní příběhy bývalých majitelů paláce, které se prolínaly s osudy samotného císaře i s osudy umělců rudolfínské doby. Po komentované prohlídce bude čas na individuální zastavení u jednotlivých uměleckých děl podle Vašeho zájmu.

Pro vstup do sbírkové expozice je třeba uhradit vstupné – základní cena je Kč 220, snížené vstupné Kč 120 platí např. pro seniory 65+, Pro návštěvníky mladší 26 let je vstup zdarma.

Praha není jen historický střed města, za jeho hranicemi najdeme velice zajímavé lokality. V zahradních čtvrtích zanechali svá díla i vynikající architekti 20. století.

Záliba v zahradních koloniích (městech) přetrvala z období monarchie i do samostatné republiky. Hned v roce 1919 byla vypsaná soutěž na výstavbu rodinných domů a bytů pro Družstvo státních a jiných veřejných zaměstnanců, do které bylo přihlášeno 38 projektů. Vítězný vzešel z atelieru Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře. 

Prohlédneme si nejen řadové domky připomínající anglické a holandské maloměsto, ale i vily pro Václava Špálu, Otakara Španiela, Emila Fillu a další umělce. Uvidíme, že i v tak krásné lokalitě najdeme místa se smutnou historií válečné tragédie.

Počátkem 30. let 13. století dospěla královská dcera Anežka Přemyslovna k rozhodnutí, že odmítne nabízené možnosti sňatku s předními evropskými vladaři a stane se řeholnicí. Pod výrazným vlivem učení sv. Františka z Assisi a s podporou členů své rodiny včetně dvou českých králů, Václava I. a jeho nástupce Přemysla Otakara II., vybudovala Anežka během několika desetiletí komplex klášterních budov, který se stal jednou z nejcennějších staveb období rané gotiky v českých zemích. V pozdějších, pro klášter méně příznivých časech zde bylo sice mnohé zničeno, ale i díky zdařilým rekonstrukcím si můžeme i dnes představit, jak v těchto místech žila jedna z nejvýznamnějších ženských osobností českého středověku. Během vycházky projdeme prostory, kde Anežka psala listy předním osobnostem své doby, kde promlouvala k sestrám, kde sestry pracovaly i kde se konaly bohoslužby, a také výklenek, v němž byla Anežka původně pohřbena. Připomeneme si, co je a co není známo o dalších osudech jejích ostatků, jak probíhaly snahy o Anežčinu kanonizaci a jaký význam pro náš národ mělo vyvrcholení těchto snah v roce 1989, kdy Anežku prohlásil za svatou papež Jan Pavel II.

Přiblížíme si také historii tohoto jedinečného klášterního areálu v průběhu staletí a projdeme se i klášterními zahradami, kde dnes tvoří sochařská díla z nedávné doby působivý kontrast k raně gotické architektuře.   

V současnosti o klášter pečuje Národní galerie v Praze, která zde vystavuje skutečné skvosty středověkého výtvarného umění spjaté s Čechami a střední Evropou. Jednotlivé části této rozsáhlé expozice v 1. poschodí nabídneme v rámci samostatných tematických vycházek – tentokrát zůstaneme v přízemních prostorách.  

Druhou vycházku z cyklu věnovaného místům, kde působili a působí diplomaté, zahájíme na Velkopřevorském náměstí, kde sídlí diplomatická zastoupení Francouzské republiky (v Buquoyském paláci) a Suverénního řádu Maltézských rytířů. Na tomto místě si připomeneme zajímavé kapitoly z dějin česko-francouzských vztahů v dávné i nedávné době a historii působení Maltézských rytířů v českých zemích; objasníme si také specifické postavení řádu v diplomatických vztazích.

Na Maltézském náměstí uvidíme budovy velvyslanectví Japonska a Dánského království – i ve vztazích s oběma těmito zeměmi najdeme stopy významných historických osobností.

Projdeme i kolem Valdštejnského paláce. Mezi dřívějšími majiteli této působivé palácové stavby byli také významní diplomaté a v mezinárodních vztazích se výrazně angažují i někteří členové Senátu Parlamentu České republiky, který v paláci působí dnes.

Valdštejnská ulice nás dovede do blízkosti Fürstenberského paláce, který je dnes sídlem velvyslanectví Polské republiky, a budovyvelvyslanectví Belgického království. Tyto stavby uvidíme nejen z ulice, ale i z výšky, až vstoupíme do komplexu palácových zahradna svahu pod Pražským hradem – Kolowratské, Malé Fürstenberské, Velké a Malé Pálffyovské a Ledebourské. Tady se výklad bude věnovat jak historii a výzdobě zahrad, tak šlechtickým rodům, které je budovaly a obohatily tak Prahu o několik překrásných míst. Vycházku zakončíme právě v zahradách, kde se pak budete moci zdržet a pokochat se jedinečnými výhledy. 

Vstup do zahrad je zpoplatněn – vstupné činí 130 Kč pro dospělé a 100 Kč pro seniory ve věku nad 65 let a studenty ve věku 18 – 24 let. 

Víte co znamenalo „na dražín“ ? Z tohoto slovního spojení vzniklo to naše „nádraží“. Vycházka nás zavede do samého středu Prahy, kde se setkává hned několik dopravních uzlů a mísí se mezi sebou tramvaje, chodci, dunící magistrála a v neposlední řadě nádražní provoz. Dnes ale nikam nespěcháme….

Masarykovo nádraží drží řadu nej….Zde byly NEJprve probořeny barokní hradby, aby tudy byla přivedena železniční doprava do Prahy, dnes je NEJstarším koncovým nádražím v Evropě. Povíme si o vlečce, která vedla skoro až na Náměstí Republiky, čekají nás místa, která se v průběhu času významně proměnila. Bývalá kolejiště i budovy Denisova nádraží umístěného u městské Poříčské brány, místa známá jako Na Blátě, V Dolíku nebo U Vendelínu, U Bílého chrta či Čapkova zahrada. 

Připomeneme si osudný den 8.5.1945, historii i zvláštní název křižovatky U Bulhara, podíváme se na místa zvaná Hrabovka, usedlost Krenovka, ale také Komotovka, Šibeniční vrh nebo dům Martina Nedobyla. Projdeme se po bývalých spojovacích tratích mezi Hlavním a Masarykovým nádražím a následně se ocitneme u nového podchodu na Hlavní nádraží. Cestou se zastavíme u několika domů s překrásnou secesní architekturou a ve Vrchlického sadech, kde byla překrásná grota s jezírkem a vodopádem.