Sv. Anežka Česká a její klášter

Počátkem 30. let 13. století dospěla královská dcera Anežka Přemyslovna k rozhodnutí, že odmítne nabízené možnosti sňatku s předními evropskými vladaři a stane se řeholnicí. Pod výrazným vlivem učení sv. Františka z Assisi a s podporou členů své rodiny včetně dvou českých králů, Václava I. a jeho nástupce Přemysla Otakara II., vybudovala Anežka během několika desetiletí komplex klášterních budov, který se stal jednou z nejcennějších staveb období rané gotiky v českých zemích. V pozdějších, pro klášter méně příznivých časech zde bylo sice mnohé zničeno, ale i díky zdařilým rekonstrukcím si můžeme i dnes představit, jak v těchto místech žila jedna z nejvýznamnějších ženských osobností českého středověku. Během vycházky projdeme prostory, kde Anežka psala listy předním osobnostem své doby, kde promlouvala k sestrám, kde sestry pracovaly i kde se konaly bohoslužby, a také výklenek, v němž byla Anežka původně pohřbena. Připomeneme si, co je a co není známo o dalších osudech jejích ostatků, jak probíhaly snahy o Anežčinu kanonizaci a jaký význam pro náš národ mělo vyvrcholení těchto snah v roce 1989, kdy Anežku prohlásil za svatou papež Jan Pavel II.

Přiblížíme si také historii tohoto jedinečného klášterního areálu v průběhu staletí a projdeme se i klášterními zahradami, kde dnes tvoří sochařská díla z nedávné doby působivý kontrast k raně gotické architektuře.   

V současnosti o klášter pečuje Národní galerie v Praze, která zde vystavuje skutečné skvosty středověkého výtvarného umění spjaté s Čechami a střední Evropou. Jednotlivé části této rozsáhlé expozice v 1. poschodí nabídneme v rámci samostatných tematických vycházek – tentokrát zůstaneme v přízemních prostorách.