Revoluční Praha v roce 1848

Jaro národů, či též Rok revoluce, zasáhlo L.P. 1848 téměř celou Evropu.

V Praze se na barikádách bojovalo jen krátce, ale i tak zažila dramatické chvíle, které vstoupily do našich dějin a změnily řadu lidských osudů.

Vycházku zahájíme před Palácem Koruna na Václavském náměstí, na kterém 12. 6. sloužil páter Jan Arnold pro stovky Slovanů  sbratřovací mši. V Havířské  si připomeneme tragickou smrt patnáctiletého chlapce, ke které zde došlo  při demonstraci v roce 1905.  Pokračovat budeme  Ovocný trhem, do Celetné ulice, ve které se účastníci mše střetli s policií. V Celetné 17 (Hrzánský palác) sídlilo vojenské velitelství a  zbloudilá kulka zasáhla manželku generála Windischgrätze. Při hledání střelce byla provedena první balistická expertíza na našem území. Následovat bude Staroměstská radnice, která se stala centrem prozatímních revolučních orgánů. Měšťané a studenti se zde pokoušeli organizovat Národní gardy a ozbrojené sbory. Poté půjdeme na nádvoří Klementina, které bylo hlavním štábem tzv. studentských legií. Studenti zde zabarikádovali všechny vstupy a během bojů se jim podařilo zajmout několik významných osobností (např. hraběte Lea Thun-Hohensteina). Vycházku zakončíme u Staroměstské mostecké věže.  U ní stála barikáda, u které se vedly nejprudší boje, neboť kdo ovládal most, ovládal přístup na Malou Stranu. Na závěr si řekneme málo známé zajímavosti, např. o synovi generála Windischgrätze, o prostřelené čepici jednoho ze slavných českých obrozenců a o tom, jak se na revoluci podílel jeden slavný český hudební skladatel.