Jedná se nepochybně o nejstarší univerzitní budovu v nepřetržité nezměněné funkci na evropském kontinentě s možností nějakých starších, asi v Anglii. Dnes je sídlem rektora, zasedá zde akademický senát a slouží k reprezentačním účelům. Celkem ke Karolinu patří 17 objektů.
Mezi nejstarší doložené majitele patří bohatý královský mincmistr a obchodník s drahými kameny Johlin či Jan Rotlev pocházející z rodiny, která se podílela na lokátorské a organizační činnosti v královských městech. V erbu mají červeného lva (Rotlev) stoupajícího po 3 stupních. Jan nechává v roce 1360 přestavět 2 původní domy ve výstavní palác, který respektoval jejich původní půdorys, a vytvořil tím jednu z hlavních dominant Havelského tržiště na dlouhá staletí. Rekonstrukce je dokončena někdy v polovině 70. let. V prvním patře vzniká výstavní síň vč. kaple sv. Kosmy a Damiána, ze které nám dnes zbyl už jen výstavní arkýř, zrestaurovaný v 19.st. Josefem Mockerem. Z této doby máme uchované především přízemí, které sloužilo k obchodu a jako nezbytná komunikace při kupecké živnosti.
V roce 1383 dům získává do vlastnictví český král Václav IV. Nevíme přesně, jak k tomu dochází. Romantická verze říká, že syn Martin Rotlev ho koruně věnoval jako úplatek za to, že při soudním procesu v Kolíně roku 1381 tasil zbraň na svého soka. Ač poutavé, tak málo pravděpodobné 🙂 Jiná teorie hovoří o možném vyvlastnění, kdy králi opatřil palác výměnou za hrad v Kolodějích, který původně patřil Janu Jindřichovi. V 90.letech statky Libeň a Koloděje jsou uváděné v majetku Martina Rotleva. V roce 1383 započala rekonstrukce trvající 3 roky, aby budova vyhovovala univerzitním potřebám. Byl kladen důraz na funkční zřetel oproti reprezentativnímu patricijskému charakteru.
Více si povíme v dalším díle. Ilustrace z knihy Karolinum.
