Hradčany

Hradčany snad zná každý návštěvník, který kdy do Prahy zamířil. Jsou součástí prastaré Královské cesty na Pražský hrad, dějiny tudy kráčely už v době, kdy pravobřežní část Prahy zatím čekala na svůj rozvoj. I my budeme následovat kroky panovníků, i když opačným směrem.

Naši prohlídku zahájíme u místní hospůdky U Černého vola, kde se čas snad zastavil v 80. či 90. letech. Dozvíme se, že pít pivo může být i bohulibou činností. V Loretánské ulici se zastavíme u kaple sv. Barbory, kde si povíme „drsný“ příběh o tom, co lidské tělo vydrží, a nemineme známý loretánský kandelábr. Hradčanská radnice vybízí k povídání si o vývoji města a ukážeme si, jak si lidé dříve přeměřovali, zda u obchodníka dostali řádně naměřeno.

Život Hradčan významně ovlivnily dvě události v 16.století. První je požár v roce 1541, kdy prakticky celé Hradčany shořely, a druhou událostí je přestěhování panovnického dvora z Vídně do Prahy císařem Rudolfem II. Habsburským. Šlechta následovala panovníka a díky tomu se náměstí hemží jen paláci: Toskánský, Schwarzenberský, Šternberský, Martinický, Arcibiskupský. Abychom nezůstali jen u paláců, povíme si něco o historii mariánských sloupů a o místní mumii Marii Elektě.