Na dnešní den 23.5. připadá svátek Letnic. Židovské Velikonoce slaví zázračné vyvedení z Egypta a doba Letnic připadala na další významný svátek, Šavuot (Svátek týdnů), kdy Mojžíš na hoře Sinaj získává Desatero. Pro křesťany jsou Velikonoce svátkem vzkříšení Krista a Letnice pak svátkem seslání Ducha svatého. V křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc (z řečtiny 50.den: pentekosté). První doložené zmínky slavnosti pochází ze 3. století a již ve 4. století se slaví vigilie (předvečer) s oktávem (následných 8 dní) a připojil se také další sváteční den – „svatodušní pondělí“. V Novém zákoně jsou Letnice zmíněny jen 3 krát a nejdelší pasáž najdeme ve Skutcích v 2. kapitole.
1 Když nastal den Letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. 2 Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. 3 A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; 4 všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
Skutky 2, 1-4
Liturgická barva je červená – na památku ohnivých jazyků, v jejichž podobě sestoupil Duch svatý na apoštoly; mluví se o křtu Duchem svatým. Po Velikonocích se v západní církvi staly Letnice druhým svátkem, v němž dříve bylo možno světit křestní vodu a udělovat svátost křtu.
V ikonografii se nejčastější setkáváme s motivem Panny Marie obklopené apoštoly. Nechybí holubice, symbol Ducha svatého. A jak zachytit seslání Ducha? Častý je motiv plamínků nad hlavami postav či rozlévající se světlo.
