Patří k mým nejoblíbenějším statue na Karlově mostě. Je to ještě jeden z mála raných originálů, který se na mostě nachází. Jeho autorem je výborný Ferdinand Maxmilián Brokoff, jehož vývoj a především odklon od svého otce Jana Brokoffa tato socha krásně ilustruje. Po sousoší Tří světic, ve svých 21 letech, vytváří další sousoší pro most a zde je vidět už lehce jiný přístup. Větší uvolněnost a také zapojení soklu do celého konceptu sousoší.
Dílo si objednal řád theatinů a právě zakladatele lidově řečených kajetánů zde můžeme vidět. Základem pro pochopení sochy je text z Matouše, který vidíme vyrytý v otevřené knize: „Hledejte království Boží a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno.“ Je to odkaz na to, že theatini jakožto žebravý řád jsou odkázání na Boží prozřetelnost. Jejím zdrojem je pak Trojice, která je na sousoší několikrát připomenuta, např. obelisk je trojhranný, na vrcholu jsou 3 andílci. Co všechno Bůh přidá je pak vidět v rozích hojnosti, které po stranách přidržují putti, př. ovoce, zelenina, klasy, víno.
Po stranách vidíte reliéfy zobrazující Pannu Marii podávající sv. Kajetánovi Ježíška a v druhém výjevu pak Kristus dává sv. Kajetánovi okusit sladkosti své krve.
V záhybech sochy pak při restaurování našli historikové známky polychromie. Málokdo si při přechodu mostu uvědomí, že velká či určitá část soch byla barevných. Máme dochované účty „za barvu dobrou na kámen zaplacenou“. U této sochy můžeme s jistotou říci, že srdce na vrcholu bylo červené se zlacenými plechovými plameny (značící horlivost sv. Kajetána), andílci byli růžoví a obláčky šedomodré. Mezi obláčky je ještě ukryto nebeské ptactvo (čáp, skřivan, hrdličky a orel), což je opět odkaz na Matoušův text o ptactvu, které neseje a nesklízí, ale přesto je nebeský Otec živí.
K zčernalému pískovci, který tak skvěle reflektuje gotickou náladovost mostu mi snad ani rej barev nepasuje. Co Vám?
