Kostel sv. Jakub v Církvici patří mezi skvosty románské architektury u nás. Tato jednolodní stavba s věží je datována mezi roky 1148 a 1156. Byl to kostel výhradně panský a nikdy nepatřil církvi, tedy až do současné doby, kdy právě římskokatolická církev zajistila peníze na jeho rekonstrukci.
Zajímavá je i skutečnost, že známe přesné datum vysvěcení kostela (19.11.1165) , což je u tak staré stavby výjimečné. Vděčíme za to nalezené autentice kostela, kterou nechal sepsat světící biskup pražský Daniel I. Tato listina byla nalezena v roce 1846 v přední zdi tribuny a dnes její originál vlastní archiv Národního muzea. Další nezodpovězenou otázkou historiků je přítomnost panovníka Vladislava II. a jeho ženy Judity. Proč se osobně účastnili této události?
Donátorkou kostela byla paní Marie, která stavbu pojala jako pokání a možnost získání odvolání papežské klatby uvalenou na jejího manžela Slavibora ze Švábenic, který se zúčastnil přepadení olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Existují hypotézy, že šlo o úkladnou vraždu na objednávku, ale zasáhla vyšší moc, snad ve formě bouře, a biskup přežil. Za možného objednavatele se považuje Konrád II. Znojemský.
Léta po narození Páně 1165 já Daniel, nehodný sice, ale z Boží milosti třináctý biskup Pražský měsíce jedenáctého, dne měsíce devatenáctého, za panování Fridricha, římského císaře a za časů Vladislava, slavného krále Čechů, uložil jsem vlastnoručně do tohoto oltáře ostatky těchto svatých: ze dřeva Páně, z hrobu Páně, bl. Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Ondřeje, Jakuba, Bartoloměje apoštolů, sv. Václava mučedníka, sv. Vojtěcha mučedníka, sv. Blažeje mučedníka, sv. Sixta mučedníka, sv. Leona pan., sv. Ludmily muč., svatých jedenáctitisíc panen a jiných Svatých. Tito a všichni Svatí Boží, račte se přimlouvati za mne u Hospodina. Amen. Já Vladislav, toho času král Čechů, za totéž prosím. Amen. Já Judita, královna Čechů, za totéž prosím. Amen. Já Marie, budovatelka tohoto kostela, se svými syny Slaviborem a Pavlem, téhož času prosím za totéž. Zaznamenává se zasvěcení tohoto oltáře blahoslavené a neposkvrněné Panně Marii.
pražský biskup Daniel I.
Čím je kostel zajimavý?
Jedná se především o jeho nezvykle nákladnou výzdobu fasád. Lizény a obloučkový lis se u nás začínají poprvé objevovat kolem poloviny 12. století. Jižní průčelí je navíc zdobeno pískovcovými figurálními reliéfy vysoké umělecké úrovně, takže se spekuluje, že sochy byly dovezeny ze Saska či jako válečná kořist ze severní Itálie. Jedná se o největší dochovaný soubor plastik z románského období na našem území. Není jednoznačná teorie určující totožnost svatých – uprostřed je sv. Jakub a po stranách se možná nachází sv. Vojtěch, Prokop a Roland. Pokud však sochy putovaly z ciziny, sv. Vojtěch a Prokop jsou pak s otazníkem, protože tito svatí nemuseli být na daném území známí. Vedle vstupního portálu lze identifikovat sv. Petra s klíčem a sv. Pavla s mečem. Tympanon je pak ozdoben červeným pískovcem, kde vidíme Krista s otevřenou knihou života, kterého obklopují 2 andělé. Tato červená barva byla i původní barvou kostela. Dnešní světlá omítka je dílem poslední rekonstrukce, jejíž cílem je zpevnit zdivo, které je narušováno provozem nedalekého letiště vzniklého, k velké radosti místních obyvatel, za minulého režimu.
Interiér.
V interiéru lze spatřit dřevěný novogotický oltář od Pavla Černého z roku 1874, jehož spodní část je stále původní. Malby pochází ze stejné doby a zobrazují výjevy ze života sv. Jakuba. Dále v kostele můžeme vidět řadu převážně renesančních náhrobků či velice zajímavý barokní náhrobek hraběnky Kateřiny D‘Arco z počátku 18.st., která zde zemřela při návštěvě svého bratra. V kostele se nachází 2 renesanční zvony, z nichž svatý Ondřej pochází z roku 1504 a byl odlit výborným Ondřejem Ptáčkem. Druhý zvon byl odlit jeho synem v roce 1515, ale jedná se méně kvalitní výrobek, který již dokonce puknul. Říká se, že čím více zvony nazdobíte, tím více zabijete jejich zvuk.
Poslední rekonstrukce byla zahájena v květnu 2019 a následující rok byly veškeré práce dokončeny. Na webu https://www.sedlec.info/kostel/historie/ si můžete prohlédnout video, kterak se zvony po staru vnitřkem věže vytahovaly zpět do zvonice. Veškeré práce na této rekonstrukci byly realizovány původními tesařskými metodami bez použití moderních technologií. O tom více Vám poví místní průvodkyně, jejíž výklad se nám velice líbil.
Otevřeno denně kromě pondělí od 10h do 16h a vstupné činí 50 kč.
Na fotografiích vidíte např. románskou emporu i hlavici, barokní náhrobek hraběnky Kateřiny či kopii autentiky.
