Nedaleko hradu a zámku se nachází další významná středověká památka, do které však málokterý návštěvník zavítá. Kostel sv. Jana Křtitele, který byl součástí minoritského kláštera, vzniká v řadě dílčích stavebních úprav už od poloviny 13.st. na místě románské svatyně. Původně mělo jít o bazilikální trojlodí, ale severní boční loď nakonec nikdy nebyla realizována. Nedokončenou stavbu přebírá řád minoritů, který do Hradce přichází kolem roku 1320. Kostel je pak dokončen někdy kolem poloviny 14.st. Hlavní loď kostela byla původně zakončena plochým trámovým stropem, dnešní hvězdová klenba je pozdně gotická z konce 15.st. poté, co byl komplex vypálen husity.
Malby.
Kostel je mimořádně cenný dochovaným množstvím nástěnných maleb, které jsou datovány do 14. a 15. století. Nejstarší malby se nalézají na stěnách presbytáře – Pašijový cyklus, Kristus Trpitel s arma Christi a postavy světců v iluzivní architektuře. V čele triumfálního oblouku je k vidění Zvěstování Panně Marii. Stěny hlavní a bočních lodí pak zdobí postavy světců, špalety okna pak ornamentální a groteskní výzdoba. Bizarní figurální motivy, monstra, hybridní postavy či srostlice změtí lidských a zvířecích těl vychází z droleriové výzdoby dobových rukopisů, především z Anglie a Francie. Mohou být vyjádřením zloby, neřestí a tím kontrastovat právě s ctnostmi světců.
„ Monstra a groteskní motivy, zobrazující převrácený svět, vycházely z antické tradice a staly se především symbolem masopustního veselí. Svět karikujících masek, trpaslíků, bájných zvířat i nestvůr byl znám nejen z rukopisů, ale i ze středověké architektonické plastiky. Setkáme se často s bizarními motivy na římsách a na konzolách venkovských i městských kostelů, jejichţ původ lze odvodit z bohaté architektonické plastiky velkých katedrál. Světská satira a nevázanost předcházely čtyřicetidennímu půstu, který svou váţností a hloubkou proţitku ostře kontrastoval s předchozím obdobím. Byl to právě půst a pokání, které doprovázely pašijový týden a jeho vyvrcholení na Velký pátek a Bílou sobotu. Zmrtvýchvstání Krista oslavovalo zvonění zvonů, slavnostní liturgie a chrámová hudba.“
Zuzana Všetečková
Kaple sv. Mikuláše ze 60.let 14.st. zaujímá důležité místo ve vývoji jihočeské gotické architektury. Kaple je na východní straně otevřená do vlastního malého presbyteria. Tím byl prostor kaple prodloužen a v podstatě rozdělen na 2 části. Kaple je proto považována za přímou předchůdkyni jihočeských dvoulodních kostelů. Na zbudování ambitu byla roku 1369 uzavřena smlouva s mistry Mikulášem a Ondřejem, staviteli kláštera v Třeboni. Z ambitu také vejdete do Soukenické kaple, která byla původěně klášterní kapitulní síní a je opět sklenutá na středový sloup. Ostatní části křížové chodby a další části konventu byly budovány postupně až do konce 15.st. Malby ambitu pak pochází ze 14. až 18.st. Dnes chodbu zdobí díla krátkodobých expozic a my jsme tam zažili zajímavý kontrast gotického a současného umění.
Až do konce září je kostel otevřen denně a vstupné činí 30 Kč. Více informací Muzeum Jindřichohradecka.
