Postava Winstona Churchilla je na pomnících snadno rozpoznatelná. Nejinak je tomu na pomníku v Thunovské ulici v Praze, před velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Asi nejvíce v paměti utkví výraz odhodlání ve tváři státníka, tak mistrně zachycený sochařem. To není náhoda.

Sochař František Bělský zpodobnil Winstona Churchilla mnohokrát. I po letech si vybavoval okamžik, kdy se s ministerským předsedou setkal poprvé. Bylo to na přehlídce československých exilových vojáků, kteří se rozhodli bojovat proti hitlerovskému Německu v řadách britské armády. Churchill se zastavoval před každým vojákem. Opřený o hůlku, nakloněný, přišel i k Bělskému. „Bylo to, jako by to trvalo celou věčnost, když se na mě díval a já na něj. V tu chvíli jsem si řekl, že jednoho dne možná udělám sochu tohoto muže, který si zaslouží být zachycen pro budoucí  generace právě tak, jak vypadal v tento den.“

Talent, odvaha i řada dalších osobních vlastností pomohla Františkovi Bělskému k výjimečnému postavení mezi britskými sochaři. Mimo jiné vytvořil sochu královny Alžběty II. a dalších členů její rodiny, nebo bystu admirála Cunninghama pro Trafalgarské náměstí v Londýně.