Příjezd do Říma.

Den poté, 22. března, se znovu vydává na cestu. Tentokrát je jeho cílem Siena, kde se zdržel zhruba týden. Situace ve městě je neklidná, a tak zde zanechává Arnošta z Pardubic s přiměřenou vojenskou posilou. Do Říma to bylo ještě 250 km, takže se začíná spěchat. Před branami Říma stanul Karel IV. na Zelený čtvrtek 2. dubna 1355 a svůj tábor rozložil na Monte Mario u kostela sv. Marie Magdaleny. Do města oficiálně vstupuje pouze papežský legát Pierre de Colombiers. V době, kdy na papežském stolci seděl Karlův učitel a přítel Kliment VI., byl král nucen slíbit, že v andělském městě nezůstane déle než 1 den. Ještě ten večer v duchu slibu vstupuje do města incognito jako pouhý poutník, jak o tom píše kronikář Beneš Krabice z Weitmile.

 „Pan Karel... vstoupil do města Říma jako poutník, pokorně a pěšky, a ačkoliv mu Římané vešli vstříc s velkou slavnostní nádherou, přece on, pohrdaje světskou slávou, vešel do svatého města tajně a po tři dny obcházel skrytě s velkou zbožností všechny prahy svatých, a jeho vlastní lidé ho nepoznali.“

Beneš Krabice z Weitmile

S tajným souhlasem papeže Inocence VI. stráví čtvrtek večer jako host kanovníků svatopetrské baziliky, kde je mu o půlnoci ukázána slavná relikvie, rouška Veroničina tzv. pravý otisk Kristovi tváře. Panovník si pořizuje 1 z kopií Veraikonu. Začíná tím putování po 4 nejvýznamnějších římských bazilikách (bazilika maior). Velká pátek císař tráví v klášteře sv. Pavla za hradbami města, kde setrval v modlitbách půstu skoro celý den. Se západem slunce dorazil do přesvaté lateránské baziliky sv. Jana Křtitele, matce všech římských chrámů a prvnímu sídlu papežů. Na Svatých schodech se poklonil relikvii kapce krve Krista v křišťálové nádobce. V sakristii zhlédl stůl, na němž Kristus s apoštoly naposledy povečeřel, a přijal zde darem třísku z tohoto stolu. Z Lateránu šel k bazilice Santa Maria Maggiore, kde si opět prohlédl chrámové relikvie, aby po půlnoci vstoupil do blízkého starobylého kostelíka Santa Prassede. Zde se v kapli sv. Zenona nacházel sloup, u něhož byl Kristus bičován.

Na Bílou sobotu se ještě před rozedněním vydává do kláštera San Silvestro in Capite, kde je uchovávána hlava sv. Jana Křtitele. Odpoledne pak popisuje kronikář Johannes Porta: „Pak se vrátil k bazilice knížete apoštolů (sv. Petr) vešel do zdejšího nádherného papežského paláce, občerstvil se jídlem a spánkem a ukázal se všem, kteří ho chtěli navštívit.“ Večer město opouští, aby do něj druhý den mohl slavnostně vstoupit i s korunovačním průvodem.

Lenka Kliková

Rodilý Pražák s náruživou láskou k hradům, zámkům, galeriím a pražským kavárnám. Praha ji baví, za deště i zimy, za každého počasí, stačí se jen naladit na správnou notu. Od pochmurné gotiky, přes hravý barok až k počátkům moderny.