Konečně císařem z Boží milosti.

Na Boží hod velikonoční byl český a římský král Karel korunován za veliké slávy. Jak se vše událo? Dočteme se o tom např. v kronice města Luccy od Giovanni Sercambiho. Jak korunovační ceremonie přesně probíhala, vlastně nevíme, žádné detailní záznamy se nám nedochovaly. Máme zprávy o velkém nadšení lidu, který pěl Laudamus.

 

Účast v průvodu byla vyznamenáním a dokazovala, že účastník patří k evropské mocenské elitě. Před dnes již neexistujícím kostelem Panny Marie in Turri sesedl budoucí císař z koně. Následně se polibkem a objetím přivítal s korunujícím kardinálem Pierrem de Colombiers, jemuž předal zlato pro papeže. Následovaly korunovační přísahy v kostele Panny Marie in Turri. Po nich Karel vstoupil do baziliky, kde u hrobu sv. Petra padl na tvář a byly nad ním proneseny litanie. Teprve teď se k slavnostnímu průvodu připojila i královna Anna. Za sborově pronášených modliteb postoupili římský král a královna k oltáři sv. Mořice, kde kardinál pomazal krále na pravé paži a mezi lopatkami. Během mše mu pak kardinál nasadil na hlavu nejprve biskupskou mitru a na ni císařskou korunu a do rukou vložil žezlo a císařské jablko, později ještě meč, čímž se stal rytířem sv. Petra. Karel IV. se posadil na určené místo a proběhla korunovace Anny Svídnické. Poté pokračovala mše.

„Ráno na Velikonoční neděli vjel pan Karel časně ráno na pole mimo město a tam k němu přišli Římané a převeliké množství jeho lidu ze všech končin světa. Všichni seděli na vojenských koních...a třetí hodině téhož dne vjel s mocí a nádherou do města, opásal mnoho a bezpočtu lidí rytířskými pásy a byl na schodech před kostelem sv. Petra panem Petrem, kardinálem ostijským, legátem poslaným od pana papeže, a vším duchovenstem města Říma radostně a se vší slávou přivítán v procesí za zvuku žalmů, zpěvu, varhan a s ostatky svatých doveden do chrámu… Byl týmž kardinálem pomazán a korunován za císaře okrsku zemského společně se svou manželkou Annou.“

Giovanni Sercambi

Hned v den korunovace vydává císař 20 listin, na nichž poprvé používá pořadové číslo Quartus-Čtvrtý. Pasuje velké množství rytířů a za jásotu celého Říma se vydal na bílém koni společně s císařovnou do Lateránského paláce k slavnostní hostině. Na noc pak, jak slíbil, opustili město a přespali v klášteře sv. Vavřince (San Lorenzo fuori le mura), kde strávil celý následující den. V okolí Říma se zdržel ještě několik dní, ale půda v Itálii začínala být horká. O tom si více povíme příště, v našem již posledním článku.

Lenka Kliková

Rodilý Pražák s náruživou láskou k hradům, zámkům, galeriím a pražským kavárnám. Praha ji baví, za deště i zimy, za každého počasí, stačí se jen naladit na správnou notu. Od pochmurné gotiky, přes hravý barok až k počátkům moderny.