Snahu o založení univerzity již vyvíjel český král Václav II., ale nepodařilo se mu na domácí půdě získat dostatečnou podporu. Úspěšnější byl až římský císař Karel IV. K slavnostnímu vyhlášení došlo na říšském sněmu dne 7.4. 1348 konaného ve Starém královském paláci, odkud se průvod tvořený nejvyšším duchovenstvem a šlechtou vydává do ještě stojící Spytihněvovi baziliky. Tam král Karel poklekl před hrobem sv. Václava a učení mu svěřil do správy. Tento akt se stal i námětem univerzitního pečetidla, kde na kosočtvercovém zamřížovaném poli stojí sv. Václav s klečícím Karlem IV., který drží listinu. Po stranách máme erby lva a orlice a nápis SIGILLMV: VNIVERSITATIS. SCOLARIVM. STUDII: PRAGENSIS „Pečeť veškerenstva scholárů studia Pražského“. Václav má přes kroužkovou košili šupinový pancíř a válečnickou sukni z lichoběžných destiček, na nohou obuty škorně s kolenními puklicemi, za pasem meč, v ruce gotický štít a prapor s orlicí, bezprostředně pod ním je majuskulí vyryto W jako Wenceslaus.
„Karel, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Na věčnou té věci paměť. Mezi tužbami našeho srdce a tím, co naši královskou mysl svou tíhou stále zaneprázdňuje, její zřetel, starost a pozornost se stále obrací k tomu, aby naše české království, jež nad ostatní důstojenství a državy, ať dědičné, ať šťastně získané, obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o jehož povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a blaho vším svým snažením usilujeme, aby tak, jako se řízením Božím raduje z přirozené hojnosti zemských plodin, podle příkazu naší prozíravosti a naším přičiněním za našich časů bylo ozdobeno množstvím učených mužů. A tak, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený a aby se ti, jež vyznamená vrozená bystrost a nad ni, stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli již více nuceni a za zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je činit té lahodné vůně a tak velikého vděku. Protož, aby tak prospešný a chvalitebný záměr naší mysli zrodil důstojné plody a aby vznešenost tohoto království byla rozmnožena utěšenými prvotinami novoty, rozhodli jsme se po předchozí zralé úvaze zřídit, vyzdvihnout a nově vytvořit obecné učení v našem metropolitním a zvláště půvabném městě pražském, které je jak bohatstvím zemských plodin, tak příjemností místa, jelikož vším potřebným oplývá , nadmíru příhodné a uzpůsobené k tak velikému úkolu. Na tomto učení budou pak doktoři, mistři a žáci všech fakult, jimž slibujeme znamenité statky, a těm, které toho hodné shledáme, udělíme královské dary. Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě i mimo ní, všechny vespolek a každého zvláště, ať přijdou odkudkoliv, jak na cestě, tak při pobytu i při návratu, chceme zachovat pod zvláštní ochranou a záštitou našeho majestátu, každému pevnou záruku dávajíce, že všechna privilegia, výsady a svobody, kterých z královské moci užívají a kterým se těší doktoři a žáci jak na učení pařížském, tak boloňském, všem a jednomu každému, kdo by sem chtěl přijít, laskavě udělíme a postaráme se o to, aby ty svobody byly ode všech a každého jednoho neporušitelně zachovávány. Toho všeho na svědectví a pro bezpečnější jistotu dali jsme vyhotovit tuto listinu a kázali jsme ji potvrdit pečetí našeho majestátu. Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého čtyřicátého osmého, v prvé indikci, sedmého dne měsíce dubna, druhého roku našich království.“
Zakládací listina Karlovy univerzity
Vysoké učení pražské bylo založeno jako studium generale se 4 fakultami: artistická, lékařská, právnická a teologická. Teologie zaujímala přední místo, protože Avignon střežil monopol pařížské univerzity a souhlas k této fakultě papežská kurie dávala zřídka a nerada. Nejdříve jste studovali 7 svobodných umění na filosofické fakultě ve formě trivia (gramatika, rétorika, dialektika) a kvadrivia (aritmetika, geometrie, hudba, astronomie). V čele univerzity stál pražský arcibiskup jako její kancléř, protože univerzity byly po dlouhá staletí církevními organizacemi a souhlas k jejich založení musel poskytnout papež. Není to dávno, co univerzita do svého majetku získala právě tuto papežkou listinu z 26.2.1347 od soukromého majitele, banky J & T v částce 10-20 mil. Kč.
Univerzita zpočátku neměla vlastní majetek, tak se přednášelo různě v klášterech a bytech profesorů, př. u karmelitánů (Panna Marie Sněžná), u benediktinů (na Slovanech). Jako první univerzitní objekt kupuje v roce 1252 Arnošt z Pardubic dům U Věže, nedaleko kostela sv. Haštala, který slouží jako provizorium bez reprezentativního charakteru. Teprve až v roce 1366 Karel IV. kupuje dům žida Lazara Manna v dnešní Široké ul. pro 12 mistrů a kolej získává jméno po svém zakladateli – Karolinum. Právě tuto kolej v roce 1386 stěhuje Václav IV. do právě zrekonstruovaného paláce Jana Rotleva. Postupem času přibývají i další stavby a díky štědrým panovníkovým darům je univerzitní knihovna je obohacena o 40 rukopisů a v roce 1370 o dalších 114, které byly vykoupeny z pozůstalosti vyšehradského děkana.
Její začátky byly skromné. Bez budov, knih a jen s hrstkou vyučujících (12). Na konci Karlovy vlády již učitelský sbor čítal 50 řádných profesorů, dalších 200 vyučujících a kolem 1000 studentů, což bylo více než na ostatních evropských univerzitách. Směle jsme se vyrovnali Oxfordu, Bologni i Paříži.
