Z čeho vychází jméno?
Název této stavby vychází z latiny a hraje si s významem číslovky čtyři. Ač se stavba celkem skládá z 6 budov, výrazný tvar – čtyřlístek – tvoří 4 hlavní věžové propojené pátým článkem, v přízemí pasáží a v patrech atriem. Šestá nárožní budova pak slouží jako obytný komplex čítající 13 bytových jednotek. Zároveň je číslice také odkaz na 4 činnosti, kterým se v Quadriu můžete věnovat: práce, nakupování, bydlení a trávení volného času.
„Naší vizí bylo vytvořit moderní, sebevědomou budovu s velmi silnou koncepcí, ale zároveň projekt zasadit do kontextu městského prostředí a okolí památkově chráněné zóny.“
Jakub Cigler
Už od revoluce bylo jasné, že je prostor nějakým způsobem nutné proměnit. Přízemní výlez ze stanice metra B převážně za tmy přitahoval různé nepříjemné živly 🙂 V roce 2002 byla vypsána architektonická soutěž a vyhrála ji kancelář Cigler Marani Architects. Součástí projektu bylo zadání na oživení veřejného prostoru a také požadavek bytových jednotek. Byla snaha navázat na 30. a 40. léta, kdy se v centru stavěly ve větší míře bytové domy. Několik let trval projektový návrh, v letech 2009-10 pak archeologický výzkum. Našlo se ku 10 000 předmětům a také 5 dobře zachovaných středověkých sklepních místností, včetně valounkové dlažby a valené klenby. Dnes pro ně v suterénu existuje samostatný vchod. V průběhu stavby došlo ke změně vlastníka a celý projekt byl dokončen pod taktovkou CPI Property Group, která zde vlastní kanceláře.
Samotná realizace pak probíhala v letech 2012-14. Kopalo se do hloubky 24 metrů, tedy 15 metrů nad strop metra. Pod celou stavbu byly umístěny antivibrační desky, aby nebyly základy narušovány provozem metra a také tramvají. Archiktetům bylo jasné, že zde nemohou udělat 1 výraznou hmotu, bylo by to příliš masívní na daný prostor. Došlo tedy k rozdělení na 6 budov a i skleněná fasáda byla rozčleněna bílými horizontálními lamelami, které si hrají s výškou říms okolních budov. Ovšem ne příliš úspěšně, je vidět, že stavba je tak o 2 patra vyšší než by bylo nutné. Zajímavým prvkem je shluk lamel v 1. poschodí, kdy nám cituje barokní piano nobile. K odlehčení také slouží vertikální pruhy z černé žuly. V odstoupené části pak architekti navazují na kubismus trojúhelníkovými a lichoběžníkovými tvary, které pomáhají odrážet okolí a budovu tak včleňují do okolní zástavby. Stavba má 4 suterénní patra a 8 nadzemních (my napočítali pouze 6 :-), které slouží obchodům a od 2. patra výše pak jako kancelářské prostory. Střešní terasa je přístupná pouze pracovníkům kanceláří a vy se na ní většinou můžete podívat během festivalu Open House.
V rámci projektu byl upraven veřejný prostor ulic Charvátova a Vladislavova. Vymezením dlažbou vzniká malé náměstíčko osazené zelení a oživené sochou Davida Černého. Kinetická hlava Franze Kafky je z nerezové oceli, skládá se ze 42 pohyblivých částí a váží 39 tun. Proč zrovna zde Kafka? Může to být odkaz na nedaleký židovský hřbitov, který byl zrušen 1478 za Vladislava Jagellonského (je starší než hřbitov na Josefově), ale jak známe Davida Černého, je v tom určitě skrytý háček. Sochu snad hradila CPI Property Group a náklady byly kolem 30 mil.
Jak se Vám stavba líbí? Budeme rádi, když s námi posdílíte Vaše oblíbené stavby, které vznikly v centru Prahy od 90. let.
