Vycházky

Chcete mít Prahu jako na dlani? Pojďte na vycházku po obrysech barokních hradeb a shlédněte pražské panoráma z letenského hřbetu.

Naše kroky povedou po Mariánských hradbách, kde objevíme kapli, která jim dala jméno, okolo bývalých bašt i kolem jedinečně zachované brány. Čeká nás vůbec nejryzejší renesanční skvost mimo území Itálie, Letohrádek královny Anny, a z jeho terasy pohled na stavby Pražského hradu, Jelení příkop, Oranžerii nebo Richterovu vilu na Opyši.

Krátkou cestou po vrstevnici dojdeme do míst, odkud na Prahu útočila nepřátelská vojska. Toho se bát naštěstí nemusíme a můžeme tu nerušeně vychutnávat další výhled po pražské kotlině. I tady nás čekají zajímavé stavby – vila prvního československého premiéra nebo první pražská stavba s litinovou konstrukcí, na které byste to určitě nepoznali.

Petrská čtvrť leží mezi pravým břehem Vltavy a ulicemi Hybernskou, Revoluční a Těšnovem. Co nás upoutá na první pohled? Určitě podivná kombinace klikatých uliček vedle cest širokých a rovných.

Setkáme se u kostela  sv. Josefa na Náměstí Republiky a vydáme se po pomyslné čáře rozdělující Staré a Nové Město. Tady stávaly městské brány lemované širokými příkopy, tudy vedly obchodní cesty. Dozvíme se kdy, jak a proč byla vlastně Petrská čtvrť založena, jak ji ovlivňovala blízkost řečiště nebo kdo byli její obyvatelé. Pokračovat budeme k vltavskému břehu do míst, ze kterých bývalo vidět pět ostrovů, mlýny a které dodnes zdobí vodárenská věž ze 16. století. Zastavíme se u kostela sv. Klimenta, který se zakládací listinou z roku 993 patří mezi vůbec nejstarší kostely v Praze, a přes Petrské náměstí se dostaneme až k srdci této čtvrti, po kterém dostala své jméno, ke kostelu sv. Petra.  Málokdo ví, že původně románskou baziliku založili němečtí kupci a že ke zvonici chodíval romantický básník Karel Hynek Mácha.

Pojďme se projít místem, kde nezůstal stát kámen na kameni. Dnešní čtvrť plná luxusních činžovních domů bývala chudinským ghettem s tajemnými průchody a stísněnými uličkami lemovanými změtí na sebe nalepených domků. Genius loci středověkého města však zcela nezmizel, dýchne na nás u synagog, živoucích strážců tisícileté historie, nebo u vysoké zdi starého židovského hřbitova.

Na vycházce se zaměříme na to, co z židovského města zůstalo – synagogy Pinkasovu, Klausovu, Staronovou, Vysokou, Maiselovu a Španělskou, Obřadní síň, Radnici, židovský hřbitov. Dozvíme se, jak správně uctít mrtvé při návštěvě židovských hřbitovů, kdo skutečně byl tajemný rabín Löw, stvořitel Golema, a také co všechno je košer a že radniční hodiny mohou jít pozpátku, a není to chyba.

A víte vůbec, v jakém roce vlastně žijeme? Doporučená příprava: Císařův Pekař a Pekařův císař :-). Na vycházce nevstupujeme do interiérů ani jiných zpoplatněných prostor.

Vycházka nás zavede do poněkud chudšího cípu Staré Města – Na František. Dříve nezdravé uličky jen tak tak unikly asanaci a dnes působí malebně, romanticky. Díky množství hospůdek a kavárniček je radost se v nich procházet a jen tak  se „ztratit“. Na naší vycházce se ztrácet nebudeme, průvodce nás zavede až do 13. století a představí nám místní „celebritu“, přemyslovskou princeznu Anežku.

Anežka Česká je nyní vzpomínána nejčastěji v souvislosti s jejím svatořečením, které předznamenalo pád minulého režimu. Na Františku poznáme Anežku jako zakladatelku zdejšího kláštera. Jak to zde vlastně ve 13. století vypadalo? Co stálo za jejím rozhodnutím postavit klášter právě tady, v blízkosti řeky a městských hradeb? Co zde můžeme potkat z hmatatelných památek z doby Anežčina působení? A slyšeli jste o Anežčině pokladu? Možná si vzpomínáte na televizní soutěž „O poklad Anežky České“ a tak Vás bude zajímat, jaký to vlastně poklad soutěžící dostali. Třeba jej také objevíte…

Vycházka vede po stopách Nebeského Jeruzaléma v Praze.

Plány Karla IV.  na povznesení Prahy nezahrnovaly pouze hradby, tržiště nebo univerzitu, ale v nejvyšší úrovni zbožný císař do plánu města zakomponoval křesťanskou symboliku. Pětice kostelů je rozmístěna tak, že jejich spojením vzdušnou čarou vzniká pomyslný kříž.  Pojďme se po tomto magickém znaku projít s architektem, milovníkem gotiky, a povšimnout si při tom kouzla často opomíjené čtvrti Karlova.

Komentovaná vycházka nás zavede i do interiéru těchto Karlem IV.  založených kostelů. Navštívíme kostel sv. Karla Velikého a Panny Marie, kde si prohlédneme na kruchtě varhany a povíme si něco o jejich fungování. Dále nás čeká  zvonice či Betlémská jeskyně, klenot barokní architektury. Nahlédneme i pod střechu, kde jsou k vidění dřevěné trámy z barokní úpravy, či se nám nabídne úchvatný průhled otvorem ve stropě do presbytáře kostela.

V kostele sv. Karla Velikého se platí dobrovolné vstupné – ideálně 30-50 Kč.

Vycházka „Od secese k funkcionalismu“ je určena všem, kteří  přemýšlí nad nápady architektů a občas si kladou si otázku kdy a v jakém to vlastně slohu byl ten který dům postavem.  V pokračování cyklu Hrátky s architekturou se zaměříme na skutečné pražské budovy z doby vlastně nedávné, od konce devatenáctého po 30. léta dvacátého století. Čeká nás secese, kubismus, funkcionalismus.

Uslyšíte, jak rozeznávat secesní dekor plný přírodních motivů, u kterého stylu oceníme krásu hranolu, nebo který sloh rozkládá povrch na další plochy . Na naší cestě nás neminou takové ikony jako Obecní dům, dům U Černé Matky Boží či lampa od Emila Králíčka. Ukážeme si také, jak vypadala futuristicky ozdobená fasáda prodejny Baťa.

Kdo by neznal bubenečské vily, tradičně jednu z „nejlepších pražských adres“. Nedaleko Pražského hradu a přitom jakoby ve vesnickém klidu, v originálních komfortních domech s dostatkem okolní zeleně, tam by zkrátka chtěl žít každý. Však také v osobách majitelů, stavitelů i architektů najdeme podivuhodnou koncentraci známých a slavných jmen.

Vycházka po nejstarší pražské vilové čtvrti je zaměřena na vlastní domy umělců. Nevšední architektonická řešení a výzdoba demonstrovaly jejich vlastní umělecký program a potvrzovaly jejich svébytnost. Zřetelně se tak odlišují od sousedících staveb financovaných podnikateli, právníky nebo vysokými manažery.

Díky vstřícnosti potomků Stanislava Suchardy budeme mít možnost navštívit interiér jeho vily navržené architektem Janem Kotěrou. Jde o jedinou téměř úplně dochovanou vilu od tohoto zakladatele české moderny. Komentovanou prohlídku vily povede kurátor Nadace Muzea Stanislava Suchardy PhDr. Martin Krummholz.

Zaujal vás někdy dům či stavba a přemýšleli jste v jakém slohu je postaven? Gotika, renesance, baroko? Cílem této vycházky je naučit se dívat. Plácky Starého Města zahajují sérii vycházek pod společným názvem Hrátky s architekturou. Tato vycházka je určena nejen začátečníkům, ale všem, kdo se chtějí jednotlivé slohy naučit rozeznávat.

Na pláccích Starého Město navštívíme místa tisíckrát proběhlá ve shonu každodenního života, tentokrát ale s očima dokořán. Budeme si všímat schovaných detailů, které přežily minulá století. Od nejstarší raně gotické klenby až k nenápadnému renesačnímu portálku. Vycházku po tržišti oživí povídání o první telefonní ústředně, o ledním medvědovi nebo o travičském pokusu na Vladislava Jagellonského.

Budeme se pohybovat především na Malém a Staroměstském náměstí s návštěvou několika málo interiérů. Zaměříme se na sloh gotický, renesanční a barokní.