Vycházky

Na místě se platí vstupné do objektu: dospělí 150 Kč/ snížené 80 Kč. Snížené vstupné platí jen pro děti do 6 let a studenty do 27 let.

Expozice Staří mistři, kterou umístila Národní galerie v Praze do krásného renesančního Schwarzenberského paláce, zahrnuje četná díla barokních malířů a sochařů, kteří tvořili v českých zemích i v jiných evropských uměleckých centrech v 17. a v první polovině 18. století. Právě tomuto plodnému tvůrčímu období je věnována tato vycházka.

Skutečným klenotem je jediné Rembrandtovo dílo na území České republiky – světoznámý obraz Učenec ve studovně. Nová cenná díla vznikala v období baroka pro výzdobu chrámů a klášterů; v expozici uvidíme oltářní obrazy českých mistrů – například Karla Škréty – a také Umučení sv. Tomáše objednané pro malostranský kostel zasvěcený tomuto světci u Petra Paula Rubense.

V bývalé palácové kapli můžeme obdivovat působivou dřevořezbu zpodobňující ukřižovaného Krista od Matyáše Bernarda Brauna, na niž ze stěny hledí dobové portréty šlechticů i umělců, včetně autoportrétů Petra Brandla, Jana Kupeckého a Václava Vavřince Reinera. Prostřednictvím průhledu je s expozicí propojen mariánský sloup na Hradčanském náměstí. V období baroka se rozvíjela i krajinomalba a tvorba zátiší; i tyto žánry jsou v expozici významně zastoupeny.

Pro vstup do sbírkové expozice je třeba uhradit vstupné – základní cena je Kč 220, snížené vstupné Kč 120 platí např. pro seniory 65+. Pro návštěvníky mladší 26 let je vstup zdarma. 

Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí patří k nejkrásnějším pražským renesančním stavbám. Jeho původ sahá do období, kdy na Hradčanech začaly po velkém požáru v roce 1541 vznikat nové výstavné budovy. Z doby původních majitelů paláce – Lobkowiczů – se dochovaly překrásné nástropní malby zobrazující antické výjevy.

Dnes je palác v držení Národní galerie v Praze, která zde vystavuje soubor cenných děl ze 16. – 18. století. V rámci této vycházky uvidíme první část rozsáhlé expozice – díla vytvořená předními evropskými malíři v 16. a počátkem 17. století, včetně slavné Růžencové slavnosti Albrechta Dürera. Připomeneme si, jak renesance rozšířila okruh žánrů umělecké tvorby i zobrazovaných námětů a jak uměleckou tvorbu v českých zemích tehdy ovlivňovaly kontakty s uměleckými centry v Itálii, Nizozemí a Německu. Uvidíme obrazy zpodobňující náboženská témata, díla inspirovaná příběhy z antických dob i portréty a krajiny. Výklad přiblíží také některé zajímavosti ze života tehdejších umělců a osudy vystavených děl, v nichž se mnohdy přímo odrážely dramatické dějinné události – náboženské války, reformy společnosti či měnící se přístupy k umění minulých staletí. Zvláštní pozornost bude věnována době rudolfínské, kdy byla Praha nejen císařskou rezidencí Rudolfa II., ale také centrem evropské kultury.

Na místě se platí vstup do objektu: základní cena je 220 Kč, snížené vstupné 120 Kč (senior 65+), mladší 26 let zdarma

Počátkem 30. let 13. století dospěla královská dcera Anežka Přemyslovna k rozhodnutí, že odmítne možnosti sňatku s předními evropskými vladaři, které se jí nabízely, a stane se řeholnicí v klášteře, který sama založí. Pod výrazným vlivem učení sv. Františka z Assisi, za jehož žačku se označila, a s podporou členů své rodiny – matky Konstancie Uherské, bratra Václava I. a posléze i synovce Přemysla Otakara II. – vybudovala Anežka během několika desetiletí komplex klášterních budov, který se stal jednou z nejcennějších staveb období rané gotiky v českých zemích. V pozdějších, pro klášter méně příznivých časech zde bylo sice mnohé zničeno, ale i díky zdařilým rekonstrukcím si můžeme i dnes představit, jak v těchto místech žila jedna z nejvýznamnějších ženských osobností českého středověku. První část vycházky ukáže prostory, kde Anežka psala listy sv. Kláře, duchovní souputnici sv. Františka, papežům i dalším významným osobnostem, kde promlouvala k sestrám, kde sestry pracovaly i kde se konaly bohoslužby, a také výklenek, v němž byla Anežka původně pohřbena. Připomeneme si, co je a co není známo o dalších osudech jejích ostatků, jak probíhaly snahy o Anežčinu kanonizaci a jaký význam pro náš národ mělo vyvrcholení těchto snah v roce 1989, kdy Anežku prohlásil za svatou papež Jan Pavel II.

Dnes o klášter pečuje Národní galerie v Praze, která zde vystavuje skutečné skvosty středověkého výtvarného umění spjaté s Čechami a střední Evropou. V následující části vycházky se tedy posuneme v čase do období vlády Lucemburků v českých zemích a do let po něm následujících a zastavíme se u některých z nejcennějších malířských a sochařských děl tehdejších mistrů. U většiny z nich neznáme jejich jména ani jejich životní příběhy; promlouvají k nám tedy „jen“ jejich obrazy a sochy. V rámci jedné vycházky nelze postihnout celou šíři expozice; ve vánočním období se proto budeme věnovat především dílům tématicky spojeným s vánočními svátky. Například na obrazech Mistra Vyšebrodského cyklu si přiblížíme příběh o narození Ježíše Krista a v mnoha provedeních budeme moci obdivovat krásu Madon – vyobrazení Panny Marie s Ježíškem v náručí; právě tento námět zobrazovali středověcí umělci mimořádně často a mimořádně mistrovsky.

Pro vstup do sbírkové expozice je třeba uhradit vstupné – základní cena je 220 Kč, snížené vstupné 120 Kč platí pro seniory 65+, pro návštěvníky mladší 26 let je vstup zdarma.

Hospoda je místo, které má v české historii významné postavení. Zde se zakládaly politické strany, vznikaly umělecká přátelství nebo nové svazky. Vedle sebe zde mohl sedět ministerský předseda a natěrač, král a kat.

Pojďte s námi prozkoumat některé z nejznámějších pražských hospod na pravé straně Vltavy. Začneme U Jelínků, projdeme Jilskou, kde se zastavíme U Zlatého tygra, a pokud se to nějak nezvrtne, skončíme v pivnici Jakuba Pinkase. Kde se poprvé v Praze čepoval Plzeňský Prazdroj, kde ho podle štamgastů umí nejlépe? Kdo byl hospodský otec všech studentů v Praze, kam chodil podruhé na oběd Jan Neruda? To a mnohem více se dozvíte během procházky zaměřené na slavné Staroměstské a Novoměstské pivnice.

Součástí vycházky je návštěva některých podniků, je dobré mít s sebou dostatek hotovosti 🙂

Strahovský klášter patří k nejstarším klášterům vzniklých na našem území a v době svých počátků patřil k největším klášterním komplexům Evropy. Olomoucký biskup Jindřich Zdík se po návratu z pouti do Svaté země inspiruje tamními řády a zve premonstráty z porýnského Steinfeldu. I dnes na nás občas vykoukne románské kvádříkové zdivo z pod barokního hávu.

Vycházka nás provede historií kláštera, kabinetem kuriozit a oběma knihovními sály, jejichž interiéry si společně projdeme. Teologický sál ze 17.st. nás ohromí nádhernou barokní klenbou bohatě zdobenou štuky a nástropními malbami. O století mladší Filosofický sál patří k nejkrásnějším knihovním sálům vůbec. Klasicistní ořechové police působí klidným, vážným dojmem, který je umocněn monumentální nástropní malbou „Duchovní vývoj lidstva“ od vídeňského malíře Antona Maulbertsche.

Cena vstupenky nezahrnuje vstup do objektu. Na místě se v hotovosti doplácí 400 Kč na osobu.